Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2006

    Abstrakta přednášek – sekce lékařů

    PŘÍSTROJOVÁ PODPORA SELHÁVAJÍCÍCH JATER JAKO BRIDGING K TRANSPLANTACI JATER

    Ročeň M., Kieslichová E.
    IKEM, Praha

    Úvod:
    Akutní jaterní selhání představuje rychle probíhající onemocnění s vysokou mortalitou. Pro nemocné splňují kritéria zařazení na čekací listinu je šancí na přežití ortotopická transplantace jater (OLTx). Rozhodující je doba terapeutického okna, kdy lze transplantaci provést. K překlenutí této doby a udržení pacienta v transplantabilním stavu náhradou detoxifikační funkce jater byla použita řada metod. Na našem pracovišti je používána metoda FPSA (frakcionovaná plazmatická separace a adsorpce) na přístroji Prometheus, díky které se krev čistí ze substancí rozpuštěných ve vodě i vázaných na albumin.

    Metoda:
    Přístrojová podpora selhávajících jater byla použita u pacientů s akutním selháním jater hospitalizovaných na KARIP IKEM v době od VII/2005 do VIII/2006, splňujících kritéria zařazení na čekací listinu k OLTx. Jako součást terapie byla použita FPSA, kúry byly aplikovány ve 48 hodinových intervalech v délce 12 hodin.

    Výsledky:
    Metoda FPSA byla použita u 4 pacientů s akutním selháním jater. Celkem bylo provedeno 17 léčebných kúr. U 2 pacientů byla tato intervence úspěšná a splnila účel bridgindu k transplantaci(13 a 2 kúry resp. 20 a 4 dny), 2 pacienti zamřeli na čekací listině.

    Diskuse:
    V posledních patnácti letech došlo k pokroku ve vývoji přístrojové podpory jaterních funkcí. Z dosud publikovaných prací vyplývá přínos metody ve snížení mortality těchto pacientů. V našem souboru bylo úspěšné použití u 2 pacientů – tedy v 50%. Soubor je zatím malý a nelze vyvozovat statistické závěry. U zemřelých pacientů byla v obou případech provedena terapie pouze 1 x, po skončení terapie došlo k rozvoji edému mozku. Domníváme se, že v těchto případech byla léčba zavedena pozdě.

    Závěr:
    V terapii akutního selhání jater lze úspěšně použít přístrojovou podporu detoxifikační funkce jater a prodloužit dobu čekání na vhodný jaterní štěp. K posouzení vlivu na morbiditu a mortalitu je třeba větší počet pacientů. Nadále je otevřená otázka indikace a načasování terapie.

    Zpět