Československý transplantační kongres
 |
|
1. československý transplantační kongres 2. československý transplantační kongres |
Konferenční abstrakta 2006
Abstrakta přednášek – sekce lékařů
VÝSLEDKY PROGRAMU TRANSPLANTACE JATER V IKEM 1995-2005
Trunečka P., Adamec M., Špičák J., Kieslichová E., Peregrin J., Honsová E., Oliverius M., Janoušek L., Pokorná E., Šperl J., Fraňková S., Hačkajlo
D., Lánská V., Vítko Š.
IKEM, Praha
Úvod:
Transplantaci jater je třeba chápat jako standardní léčebnou metodu konečného stadia jaterních onemocnění, Transplantcentrum IKEM významným
dílem přispívá k pokrytí její potřeby pro populaci České republiky.
Metodika:
Doba na čekací listině je uváděna jako celková doba od zařazení do transplantace či retransplantace. Kumulativní přežívání jsme vypočítali metodou
Cohort Life Table. Kvalitu života jsme měřili před transplantací a v ročních intervalech testem SF 36. K uchovávání dat a výpočtům byl využit klinický
informační systému PATS (Dendrite Inc., Portland, OR).
Výsledky:
Od zahájení programu transplantace jater v IKEM dne 2.4. 1995 bylo do 20.9. 2006 provedeno 482 transplantací jater u 457 příjemců.
Průměrný věk příjemce činil 46 let (3-70), z toho příjemců do 18 let věku bylo 28. Z celkového počtu příjemců bylo 44% žen a 56% mužů. Průměrná
čekací doba na listině činila 108,9 dní, medián 72,5 dní. Indikací k transplantaci jater byla alkoholická cirhosa u 105 (22,6%), HCV 71 (15,3%), PBC
47 (10,1%), PSC 43 (9,2%), kryptogenní cirhosa 25 (5,4%), autoimunitní cirhosa 26 (5,6%), HCC 23 (4,9%), metabolická onemocnění jater 22
(4,7%), HBV 19 (4,1%)příjemců. Ostatních indikací bylo 64. Urgentně bylo indikováno k transplantaci 20 příjemců (4,3%), z toho v 16 pro akutní formu
Wilsonovy choroby. Jednoleté kumulativní přežití pacientů a štěpů činilo 89% a 85%, 5-leté 83% a 77% a 10-leté 74% a 70% respektive. Fyzická
komponenta celkového skóre testu SF-36 se 1 rok po transplantaci zvýšila z 37,8 před transplantací na 46,3 bodů (p<0,0001), resp. mentální
komponenta z 43,4 na 51,1 (p<0,0001) a v dalším průběhu se již významně neměnila.
Závěr:
Transplantace jater přináší v indikovaných případech dlouhodobé přežívání i vysokou kvalitu života. Vedoucí indikací v našem regionu byla alkoholická
jaterní cirhosa, cirhosa C a cholestatické cirhosy. Výsledky přežívání pacientů i zvýšení kvality života řadí transplantaci jater k velmi úspěšným léčebným intervencím.
Urgentní transplantace se staly velmi účinnou léčbou všude tam, kde hepatologové vyčepali veškeré léčebné možnosti. Výsledky urgentních výkonů
se přibližují výsledkům elektivních transplantací. Problémem zůstává omezená možnost pro získání dárdcovských jater v relativně krátké době.
Zavedením nových, t.zv. bridging metod, jako jsou eliminační systémy Prometheus a Mars, lze zvýšit šanci na získání vhodného orgánu.