Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2006

    Abstrakta přednášek – sekce lékařů

    NAŠE PRVNÍ ZKUŠENOSTI S ODBĚREM TENKÉHO STŘEVA OD LIDSKÉHO DÁRCE

    Baláž P., Kudla M., Lodererová A.1, Oliverius M., Adamec M.
    Klinika transplantační chirurgie IKEM, Praha, 1Oddělení transplantační patologie IKEM, Praha

    Východisko:
    transplantace tenkého střeva je určená pacientům se syndromem krátkého střeva, kde totální parenterální výživa není metodou volby. Kromě úspěšného technického provedení, vyvážené imunosupresívni terapie, je pro úspěch transplantace důležitá kvalita odebraného štěpu. V IKEM byly zahájený přípravy ke klinické transplantaci tenkého střeva v roce 2002. Doposud byly dokončeny experimentální projekty na malých zvířatech a klinický projekt určený k nácviku odběru štěpu tenkého střeva u lidí. Cílem práce je prezentovat naše zkušenosti s odběrem štěpu tenkého střeva při multiorgánověm odběru a zhodnotit stupeň ischemického poškození jejuna a ilea při 24 hodinové konzervaci (parametry poškození - koncentrace serotonínu (5-hydroxytryptamin, 5-HT) a standardní světelná histologie).

    Metódy:
    štěpy tenkého střeva byly získané při multiorgánovém odběru od 6 kadaverózních dárců (průměrný věk: 58). Po preparaci, perfuzi roztokem Custodiol (4L) a explantaci bylo tenké střevo rozděleno na ileum a jejunum a konzervováno po dobu 1,6,9,12 a 24 hodin. V těchto intervalech byly odebrány bioptické vzorky k určení koncentrace serotonin pozitivních buněk imunohistochemickou metodou a biopsie k hodnocení mikroskopické morfologie střeva s barvením hematoxylin-eosin.

    Výsledky:
    koncentrace serotonín pozitivních buněk v sliznici jejuna/ilea byla po konzervaci 1hod-80/62, po 6hod-69/57, po 9hod-65/56, po 12hod-57/49 a po 24hod-67/49. Morfologicky obraz zachycoval stupeň poškození charakterizovaný od minimálního edému apexu klků až po destrukci lamina epitelialis a u obou skupin koreloval s prodlužovaným časem ischémie.

    Závěr:
    po zhodnocení ischemického poškození jejuna a ilea při 24 hodinové konzervaci nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly. Na základě uvedených výsledků jsme nezjistili signifikantní rozdíl v senzitivitě jejuna a ilea na prolongovanou studenou ischémii.

    Zpět