Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2006

    Abstrakta přednášek – sekce lékařů

    ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR PRO ROZVOJ RENÁLNÍ DYSFUNKCE PO TRANSPLANTACI SRDCE

    Hošková L.1, Viklický O.2, Málek I.1, Podzimková M.1, Hegarová M.1, Pirk J.3, Vítko Š.2, Kautzner J.1
    1Klinika kardiologie, 2Klinika nefrologie a 3Klinika kardiovaskulární chirurgie, IKEM, Praha

    Úvod:
    Zlepšení dlouhodobých výsledků po transplantaci (Tx) srdce přineslo s sebou i určité komplikace vyplývající z podávání imunosupresivní léčby, především kalcineurinových inhibitorů. Cílem naší studie bylo zhodnotit vliv rizikových faktorů na rozvoj renální dysfunkce po Tx srdce.

    Metodika:
    V letech 1988–1998 podstoupilo v IKEM Tx srdce celkem 310 pacientů. Z tohoto souboru jsme retrospektivně hodnotili 155 nemocných, kteří přežili více než 5 let a kteří byli pravidelně sledováni na našem pracovišti. Podle hodnoty renálních funkcí v 5.roce po Tx byli nemocní rozděleni do 2 skupin (skupina I: n=72 se sérovým kreatininem >= 150 µmol/l a skupina II: n=83 se sérovým kreatininem < 150 µmol/l ). Imunosupresivní profylaxe byla srovnatelná v obou skupinách.

    Výsledky:
    Zjistili jsme, že nemocní, u nichž byl sérový kreatinin >= 150 µmol/l na konci 5.roku po Tx, měli renální funkci signifikantně horší již v 1.měsíci (p< 0,01) a 1.roce po operaci (p<0,001).
    Při univariantní analýze byl zjištěn vliv několika rizikových faktorů na rozvoj renální dysfunkce (tab.1). Riziko rozvoje renální dysfunkce bylo 2 krát vyšší u pacientů s předchozí anamnézou ICHS a 2,5 krát vyšší u nemocných s menším přírůstkem hmotnosti (multivariantní analýza). Do stadia nezvratného selhání ledvin dospělo 16 pacientů (10,3%) a 13 podstoupilo Tx ledviny.

    Závěr:
    Renální selhání zůstává závažnou komplikací po Tx srdce. Předchozí anamnéza ICHS je významným rizikovým faktorem pro rozvoj renální dysfunkce. Lze předpokládat, že modifikace rizikových faktorů ICHS může omezit projevy chronické nefrotoxicity. Tx ledviny v oddáleném období představuje zatím jedinou možnost, jak významně prodloužit kvalitní život nemocných s nezvratným selháním ledvin po Tx srdce.

      Skupina I Skupina II P<
    Hypertenze (%) 31 17 0,05
    Kouření (%) 30 10 0,05
    Anamnéza ICHS (%) 24 16 0,05
    Diabetes mellitus (%) 21 18 n.s.
    M/Ž (%) 85/15 82/18 n.s.

    Zpět