Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2008

    Abstrakta přednášek – sekce lékařů

    SUBKLINICKÁ TOXICITA KALCINEURINOVÝCH INHIBITORŮ V OPAKOVANÝCH PROTOKOLÁRNÍCH BIOPSIÍCH TRANSPLANTOVANÝCH LEDVIN: NEZÁVISLÝ RIZIKOVÝ FAKTOR ROZVOJE INTERSTICIÁLNÍ FIBRÓZY A TUBULÁRNÍ ATROFIE ŠTĚPU

    1K. Krejčí, 1J. Zadražil, 2T. Tichý, 1S. Al-Jabry, 1V. Horčička jr., 1M. Hrubý, 1P. Štrebl, 3P. Bachleda
    1III. interní klinika, nefrologické oddělení, Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, Česká republika, 2Ústav patologie, Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, Česká republika, 3II. chirurgická klinika a Transplantační centrum, Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, Česká republika
    • Fakultní nemocnice Olomouc, III. interní klinika, oddělení nefrologie, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc, Česká republika

    Chronické nefrotoxické působení kalcineurinových inhibitorů (CI) spojené s rozvojem intersticiální fibrózy a tubulární atrofie (IF/TA) představuje důležitý rizikový faktor významně limitující dlouhodobé přežívání transplantovaných ledvin. Sérové hladiny CI dobře nekorelují s rozsahem ledvinného poškození a časná klinická manifestace toxicity může být nespecifická nebo mohou být časné toxické změny klinicky němé. Cílem naší studie bylo vyhodnocení incidence subklinických toxických změn v opakovaných protokolárních biopsiích funkčně stabilních štěpů a posouzení jejich vlivu na rozvoj IF/TA v průběhu jednoročního sledování. Soubor a metody: v souboru 158 nově transplantovaných nemocných bylo provedeno celkem 424 protokolárních biopsií štěpů, z toho ve 3. týdnu 158, ve 3. měsíci 142 a v 1. roce 124 bioptických vyšetření. Úvodní soubor byl rozdělen do 3 sledovaných skupin – skupina kontrolní s normálním histologickým nálezem, skupina se subklinickou toxicitou s velmi dobrou a stabilizovanou funkcí štěpu a skupina s klinicky manifestní toxicitou spojenou s dysfunkcí štěpu. V průběhu jednoroční studie byl v jednotlivých skupinách sledován vývoj histologického obrazu a progrese IF/TA v opakovaných protokolárních biopsiích a skupiny byly vzájemně porovnány. Výsledky statistických testů byly označeny jako signifikantní při hladině významnosti P < 0,05. Výsledky: Histologické projevy toxicity byly pozorovány ve 3. týdnu celkem v 33 (20,1%) vzorcích, ve 3. měsíci v 27 (19,0%) a v 1. roce v 23 (18,5%) vzorcích. Až 52% těchto toxických změn bylo klinicky němých. Jak subklinická tak klinicky manifestní toxicita vedly na konci jednoročního sledování k podobnému nárůstu IF/TA kvantifikovanému pomocí Banffského skóre chronických změn a signifikantně se lišily od kontrolní skupiny s normálním histologickým nálezem (P<0,05). Nebyla zjištěna diference mezi oběma užitými CI (cyklosporinem a takrolimem) v ovlivnění rozvoje toxických změn.
    Protokolární biopsie štěpu představuje vhodný prostředek k detekci subklinické toxicity CI. Ta se vyskytuje ve vysokém procentu bioptických vzorků a podobně jako klinicky manifestní toxicita je spojena s rozvojem IF/TA a s progresí chronických změn na konci jednoročního sledování. Neprokázali jsme signifikantní diferenci mezi oběma užitými CI v ovlivnění rozvoje toxických změn. Posouzení vlivu subklinické toxicity na dlouhodobé přežití transplantovaných ledvin bude vyžadovat časově delší studii na větším počtu pacientů.

    Zpět