Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2008

    Abstrakta přednášek – sekce lékařů

    OVLIVNĚNÍ AKUTNÍ REJEKCE PO TRANSPLANTACI TEPEN A ŽIL U POTKANŮ

    1I. Matia, 1M. Varga, 2A. Lodererová, 1M. Adamec
    1Klinika transplantační chirurgie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, 2Pracoviště klinické a transplantační patologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
    • Institut klinické a experimentální medicíny Klinika transplantační chirurgie Vídeňská 1958/9, 14021 Praha 4

    Antigeny ve stěně tepenných i žilních alloštěpů používaných v cévní chirurgii ve specifických indikacích jsou odpovědné za aktivaci imunitního systému příjemce. Rejekce se projeví v poškození kvality cévní stěny, která může vést k trombóze nebo aneuryzmatické dilataci implantovaných štěpů. Použití imunosuprese po jejich implantaci není v klinické praxi běžné. V naši práci srovnáváme rozdíly v histologickém obrazu rejekce mezi tepennými a žilními štěpy měsíc po jejich transplantaci u potkanů. Zároveň hodnotíme vliv imunosuprese pomocí FK506 na akutní rejekční změny v těchto štěpech.
    Břišní aortu potkanů kmene Lewis (LEW) (N = 37) jsme nahradili štěpy břišní aorty (N = 17) nebo štěpy ileolumbálních žil (N = 20) potkanů kmene Brown-Norway (BN). Obě hlavní skupiny jsme dál rozdělili dle použité imunosuprese na 2 podskupiny: zvířata bez imunosuprese a zvířata s imunosupresí pomocí FK506 podávané v dávce 0,2 mg/kg/den od prvního pooperačního dne. Zvířata po syngenní transplantaci tepen i žil (LEW dárce i příjemce) jsme použili jako kontrolní skupiny. Štěpy ve všech skupinách jsme explantovali a připravili k histologickému vyšetření 30. den po transplantaci. Zkoumanými parametry rejekce byly: rozsah intimální proliferace, přítomnost imunoglobulinů (IgG) ve svalové vrstvě, přítomnost a lokalizace buněk CD4+, CD8+ a příjemcovských MHCII+ buněk ve stěně štěpů.
    Průměrná plazmatická koncentrace FK506 byla v celém experimentu 4,9±1,0 ng/ml, bez statisticky významného rozdílu mezi jednotlivými skupinami. FK506 v této koncentraci inhiboval rozvoj rejekce 30 dní po allogenní transplantaci tepenných i žilních štěpů. Hlavní rozdíl v histologickém obraze mezi tepennými a žilními štěpy jsme pozorovali v intimální vrstvě. Šíře neointimální vrstvy byla u žilních štěpů ve srovnání s tepennými štěpy vyšší s výrazně větším obsahem nově vytvořených vláken pojiva jako projev adaptace žilního štěpu na tlakové poměry v tepenném řečišti. Přítomnost depozitu IgG v tunica media a výraznou infiltrací tunica adventitia imunokompetentními buňkami jsme pozorovali jen u zvířat po allogenní transplantaci bez imunosuprese.
    FK506 i při nízké plazmatické koncentraci inhibuje rozvoj akutních rejekčních změn ve stěně tepenných a žilních štěpů po jejich transplantaci u potkanů. Práce byla podpořena grantem NR9371 IGA ČR.

    Zpět