Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2008

    Abstrakta posterů – sekce lékařů

    POSTIŽENÍ SRDCE TOXOPLASMOU GONDII PO TRANSPLANTACI SRDCE - KAZUISTIKA

    1T. Gazdič, 1Y. Vymětalová, 1M. Podzimková, 2M. Kment, 1I. Málek
    1Klinika kardiologie, IKEM - Praha, 2Pracoviště klinické a transplantační patologie, IKEM - Praha
    • Institut klinické a experimentální medicíny, Klinika kardiologie, Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4 - Krč, Česká republika

    V současné době neexistují jednoznačná doporučení týkající se prevence toxoplazmové infekce u pacientů po ortotopické transplantaci srdce (OTS). Zdrojem infekce u příjemců může být: seropozitivní dárce, seropozitivní příjemce a přímý kontakt. Mortalita na toxoplazmózu je u seronegativních příjemců po OTS vysoká: 25–57%.
    V prosinci 2005 byla v IKEM provedena OTS u pacienta v terminální fázi srdečního selhání na podkladě ischemické choroby srdeční. Další průběh byl nekomplikovaný, pacient byl po měsíci od transplantace dimitován v dobrém stavu, bez známek infekce. Po dvou dnech byl rehospitalizován pro febrílie a cefaleu. Objektivně bez patologických změn, laboratorně nízké zánětlivé parametry. Kultivační, virologická a mykologická vyšetření negativní, nově však byla zjištěna pozitivita protilátek proti Toxoplasma gondii. Zpětně byla potvrzena přítomnost anamnestických protilátek udárce. Endomyokardiální biopsie (EMB) potvrdila přítomnost toxoplazmových pseudocyst v myokardu. Postižení jiných orgánů nebylo prokázáno. Následně byla zahájena specifická antiinfekční terapie (kombinace pyrimethamin, sulfadiazin a kyselina listová po dobu více než 8 měsíců) a současně redukováno dávkování imunosupresivní léčby. Po 12 dnech od zahájení léčby došlo k ústupu febrílií. EMB neprokázala akutní rejekci. Opět zavedena imunosupresivní léčba dle doporučeného protokolu. Laboratorně došlo k plné serokonverzi.
    T. č. je pacient vambulantní péči, kontrolní imunohistochemické vyšetření již neprokazuje zprvu dlouhodobě přetrvávající přítomnost toxoplazmové infekce v myokardiálních buňkách.
    Dle sérologických vyšetření má cca 70% populace anamnestické protilátky proti Toxoplasma gondii. Ze všech pacientů po transplantaci je nejvíce riziková skupina seronegativních příjemců. Pečlivý screening těchto jedinců je proto naprosto nevyhnutelný a v případě seropozitivity dárce je vhodné zahájit primární profylaxi preventivním podáváním trimetoprimu/ sulfametoxazolu.

    Zpět