Československý transplantační kongres

Organizace kongresu

4. československý transplantační kongres
13.-15.9.2012

Organizace kongresu

1. československý transplantační kongres
16.-18.11.2006, Brno

  • Konferenční abstrakta

    2. československý transplantační kongres
    10.-12.9.2008, Starý Smokovec

  • Konferenční abstrakta

    3. československý transplantační kongres
    16.-18.9.2010




  • Konferenční abstrakta 2008

    Abstrakta posterů – sekce lékařů

    ULTRASTRUKTURNÍ SLEDOVÁNÍ TRANSPLANTOVANÝCH LANGERHANSOVÝCH OSTRŮVKŮ ZNAčENÝCH PARAMAGNETICKÝMI PARTIKULEMI

    1,3K. Zacharovová, 1,3Z. Berková, 1,3V. Herynek, 1,3P. Girman, 1,3T. Koblas, 1L. Pektorová, 1E. Vávrová, 1M. Mindlová, 1,3E. Dovolilová, 1V. Bobek 1,2M. Vancová, 2J. Nebesářova, 1,3F. Saudek
    1IKEM, Praha, 2Biologické centrum, Parazitologický ústav, AVČR, České Budějovice, 3Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad, UK, Praha
    • IKEM Vídeňská 1958/9 14021 Praha 4

    Pankreatické ostrůvky kultivované in vitro sparamagnetickými partikulemi ferucarbotranu (Resovist) inkorporují tyto částice do cytoplazmy všech typů buněk včetně endokrinních. Intracelulární ferucarbotran umožňuje detekovat ostrůvky pomocí magnetické rezonance i několik měsíců po transplantaci. Abychom přesně lokalizovali výskyt ferucarbotranu v ostrůvcích po transplantaci, použily jsme imunohistochemické metody a elektronovou mikroskopii.
    Izolované potkaní ostrůvky byly kultivovány s ferucarbotranem 48 hod a transplantovány syngenním zvířatům do portální žíly nebo pod renální kapsulu. Správnost značení a transplantace byla ověřena in vivo zobrazením ostrůvků pomocí magnetické rezonance. Játra i ledviny byly vyjmuty 7. den, 30. den a 3 měsíce po transplantaci. Vzorky pro elektronovou mikroskopii byly fixovány směsí 4% formaldehydu a 2% glutaraldehydu, postfixovány 1% OsO4, odvodněny a zality do pryskyřice Epon. Vzorky pro imunohistochemii byly fixovány Bouinsovým roztokem a zamraženy v médiu OCT Tissue Tek. Imunodetekce endokrinních buněk a makrofágů byla doplněna histochemickou detekcí Fe3+ metodou pruské modře.
    Oproti výskytu in vitro byly po transplantaci pozorovány změny lokalizace paramagnetických partikulí. Uspořádání ostrůvků, okolních buněk a uložení železa v nich se vyvíjelo velmi podobně v játrech i pod renální kapsulou. Již po jednom týdnu po transplantaci se ferucarbotran vyskytoval v endokrinních buňkách jen zřídka. Paramagnetické částice byly ale detekovány v makrofázích a fibroblastech, které obklopovaly ostrůvky. Ferucarbotran se objevoval také v endoteliálních buňkách nově tvořených cév. 1 měsíc po transplantaci již partikule v endokrinních buňkách detekovány nebyly, ale ve značném množství se koncentrovaly v buňkách v okolí ostrůvků. Stejný obraz byl pozorován i 3 měsíce po transplantaci, kde však navíc došlo ke zmnožení extracelulární hmoty obklopující ostrůvky.
    Paramagnetické partikule byly po transplantaci ostrůvků eliminovány z endokrinních buněk a koncentrovány v makrofázích a dalších typech buněk obklopujících ostrůvky. Stejná lokalizace přetrvala i několik měsíců po transplantaci. Mechanizmus přesunu partikulí mezi různými typy buněk však nebyl objasněn a vyžaduje další zkoumání. Podpořeno grantem č. 2B06175 MŠMT ČR.

    Zpět