Československý transplantační kongres
 |
|
1. československý transplantační kongres 2. československý transplantační kongres |
Konferenční abstrakta 2006
Abstrakta posterů – sekce lékařů
SIROLIMUS-NOVÁ MOŽNOST IMUNOSUPRESE PŘI RENÁLNÍ DYSFUNKCI U PACIENTŮ PO TRANSPLANTACI SRDCE ?
Hude P., Špinarová L., Krejčí J., Pavelčíková H., Černý J.1, Sirotková A.2
I.interní kardioangiologická klinika, FN U sv.Anny, Brno, 1CKTCH, Brno, 2Patologicko-anatomický ústav, FN U sv.Anny, Brno
Úvod:
Rozvoj renální dysfunkce je častým problémem po transplantaci srdce (HTx).Výrazně se na ní podílí podávání kalcineurinových inhibitorů (CNI). Sirolimus je nově používané antiproliferační imunosupresivum ze skupiny TOR-inhibitorů bez nefrotoxického účinku.
Cíl:
Posoudit vliv změny imunosuprese z CNI na sirolimus u pacientů po HTx s chronickou renální insuficiencí.
Metodika:
Od 5/2004 do 8/2005 jsme převedli 17 pacientů po HTx z cyklosporinu A nebo tacrolimu na sirolimus.Průměrný věk pacientů v době převodu na sirolimus byl 57,4 ± 8,0 roku. Průměrná doba od transplantace byla 6,8 ± 2,5 roku s hladinou sérového kreatininu >150 umol/l.Jako startovací dávku jsme zahájili 6mg sirolimu,následně od druhého dne dávkou 3mg s následnou úpravou dávky dle aktuálních koncentrací sirolimu.Cílové koncentrace sirolimu jsme udržovali v rozmezí 5-9ng/ml.První den byla dávka CNI snížena na polovinu a druhý den byl CNI vysazen.Další imunosuprese ponechána beze změn.Před převedením byla u všech pacientů provedena endomyokardiální biospie(EMB)s výsledkem grade 0 nebo IA. Sledovali jsme laboratorní testy, klinický stav, echokardiografické parametry a po roce provedli kontrolní EMB.
Výsledky:
V průběhu 12 měsíců došlo v průměru k signifikantnímu poklesu koncentrace sérového kreatininu z 190,5 ± 41,3 umol/l na 162,8 umol/l (p < 0.01). Průměrná hodnota glomerulární filtrace (GFR) neprokázala signifikantní zlepšení z 0,72 ± 0,21 ml/s na 0,88 ± 0,32 ml/s (p = 0.2). Roční sledování nedokončilo 5 pacientů.Dva pacienti zemřeli z důvodu maligního onemocnění.U třech pacientů byla terapie sirolimem pro nežádoucí účinky předčasně ukončena a byli zpět převedeni na původní CNI.Kontrolní EMB po 1roce byly hodnoceny u všech pacientů grade O nebo IA.
Závěr:
Naše výsledky prokázaly zlepšení renálních funkcí u pacientů po HTx s renální dysfunkcí převedených z CNI na sirolimus. Terapie sirolimem se ukazuje jako jedna z dalších možností imunosupresivních režimů u vybrané skupiny pacientů po HTx.